Schladminger Tauern Höhenweg
Účastníci zájezdu: Ondra, Renata, Jirka
Úterý 27.8.2024
Přesun do vesnice Aich (asi 10 km východně od Schladmingu). Hledáme nějaké parkoviště. Nakonec auto necháváme před zdánlivě opuštěným barákem. Je asi 13 h. Lehce obědujeme. Je vedro. Vydáváme se na cestu k jezeru Steirischer Bodensee. Turistická cesta podél potoka je uzavřená kvůli popadaným stromům. Jdeme tedy po silnici, což je o pár km delší. Po 2 hodinách máme nastoupáno kolem 500 m a máme toho docela dost. Hurá, jsme u jezera. K chatě Hans Wödl Hütte to máme ještě hodinu drsného stoupání kolem hezkého vodopádu. Chata Hans Wödl Hütte (1533 m) leží nad severním okrajem jezera Hüttensee. Jsme totálně propocení a hned si dáváme rádlera. Na noc máme přidělený kumbálek se zašupovacíma dveřma.
Středa 28.8.2024
Po snídani obcházíme jezero a kolem dalšího vodopádku se dostáváme k jezeru Obersee. Tady se dá stanovat, nevím zda legálně, ale jeden stan tu stojí. Nad jezerem se tyčí hřeben a vrchol Hochwildstelle 2747m, kam bychom měli za pár hodin vylézt. Slunce začíná pěkně pálit. Stoupáme do sedla Neualmscharte. Ze sedla Neualmscharte 2374 m, je možné pokračovat přímo k chatě Preintalerhütte. My odbočujeme doleva. Po hezké hřebenovce přes vrchol Kleine Wildstelle 2577 m a sedlo Seewigscharte 2555 m následuje strmá pasáž k vrcholu. Prošlou trasu si můžeme prohlédnout pěkně z nadhledu. Ještě pár metrů Renatko. Na vrcholu Hochwildstelle 2747m stojí velký kříž. Výhledy na Dachstein a Vysoké Taury kazí mraky, ale i tak jsou parádní. Docela profukuje, tak se moc dlouho nezdržujeme. Sestup po zubatém hřebenu je sice kratší, ale exponovanější. Opatrně klesáme, není radno uklouznout. V sedle Wildlochscharte 2488 m si dáváme konzervu tuňáka a odlehčujeme tak batohům. Následuje nekonečný sestup po travnatých stupních. Je to fakt dlouhý. Chatu již vidíme, ale dostat se k ní ještě chvíli potrvá. Hurá, konečně jsme u Preintalerhütte 1656 m. Ubytování, pivo, karty ...
Čtvrtek 29.8.2024
Dnes to má být "odpočinková" etapa. No, uvidíme. Od chaty stoupáme kotlem do sedla Untere Klafferscharte 2280 m. Jsme na náhorní plošině se spoustou jezírek. Vzadu se tyčí špičatý vrchol Greifenberg 2681 m, přes který musíme jít. Při pohledu zpět vidíme velkou část naší včerejší cesty s vrcholem Hochwildstelle. Je odtud taky hezky vidět Dachstein v lehkém oparu. Chvíli se proplétáme kolem jezírek a pak kamenitým svahem na vyhlídkový kopec Greifenberg 2681 m. Je zde spousta lidí, většina ale jde opačným směrem. Svačíme. Výhledy jsou fakt krásné. Přímo proti nám je nejvyšší kopec této oblasti - Hochgolling 2862 m. Ten bychom měli zdolat zítra. Sestup z Greifenbergu je nenáročný, ale dlouhý. Z jednoho mraku spadne pár kapek, ale to nám nevadí neb již vidíme chatu. Gollinghütte 1641 m je sevřena v úzkém údolí pod Hochgollingem. Je plno, taky dost Čechů. K večeři si dávám Bergsteiger essen (vpodstatě co dům dal) a Renata jelení ragů.
Pátek 30.8.2024
Nejprve jdeme kolem stáda pasoucích se poníků do kotle pod Hochgollingem a pak dost nepříjemným stoupáním do sedla Gollingscharte 2325 m. Je krásně, ale trochu fouká. Jsme na sr..čku propocení. Nakonec se rozhodujeme, že na vrchol Hochgollingu nepolezeme, je to odsud dle ukazatele ještě 2 a půl hodiny. Ondra nám jistě povypráví, jak to tam vypadá 
. Tím pádem máme dost času. Chatu Landawirseehütte, dnešní cíl, vidíme na konci klikatící se cesty v údolí pod námi. Máme to k ní jen hodinu a půl. Když se podíváme směrem odkud jsme přišli, tak vidíme na obzoru vrcholy Hochwildstelle i Greifenberg. Odhazujeme ptáčkům půl balíku chleba. Kdo by se s tím dál tahal. Tak ještě jednu fotku pro módní časopis a hurá dolů ze sedla V jednom místě se můžeme rozhodnout, jestli půjdeme po vrstevnici vpravo. Sestupujeme až k cestě - silnici, což byla chyba. Zbytečně jsme ztratili výšku. Ve velkém vedru se plazíme k chatě. Na Hochgolling se teď díváme z druhé strany. Volá nám Ondra, že už je na chatě a kde jsme, chacha... Tak to jsme teda čuměli. Mysleli jsme si, že tam budeme dřív my. Přicházíme na chatu Landawirseehütte 1985 m a rozvěšujeme propocená trika na plot. To se ale nelíbí paní vedoucí a přátelsky nás žádá, abychom si to pověsili jinam a nekazili výhled. Dáváme si rádlera a polévku a kávu a ... trhanec z palačinek, což bylo oblíbené jídlo císaře Františka Josefa . S Renatou se jdeme jen tak v sandálech podívat k jezeru kousek nad chatou. No, Renie tam nakonec skočila. Pomalu se vracíme k chatě. Na terase si dáváme Schladminger bier (nic moc) a Ondra lahvový Budvar. Večeře, karty, víno ...
Sobota 31.8.2024
Asi hodinu v poklidu stoupáme do sedla Trockenbrotscharte 2237 m. Chata zůstává hluboko pod námi. Na druhé straně v údolí vidíme planinu, kde by měla být zastávka autobusu. Ondra si myslí, že by mohl stihnout autobus v 10 h, ze Schladmingu dojede vlakem do Aichu a vrátí se pro nás autem. Odbíhá. My s Renatou jdeme sice nadoraz, ale nevypadá to, že bychom autobus stihli. A musíme ještě rozhánět krávy Ondra volá, že už je u autobusu a že to nakonec nebylo tak daleko. Do odjezdu zbývá asi 20 min, začínáme fakt makat. Už to je skoro běh. Když dorazím na parkoviště, autobus je už nastartovaný a připraven k odjezdu. Prosím řidiče, aby minutu počkal na jednoho opozdilce. Jasně, není problém. Renata se vynořila z lesa a myslím, že jsem zahlédl slzičky štěstí . Hurá, nemusíme tady čekat 3 hodiny na další autobus. Jedeme asi půl hodiny do Schladmingu kolem známých sjezdovek. Řidič byl tak laskavý, že nás z nádraží ještě zavezl do centra. Je vedro jako prase. Zalézáme do nejbližší pizzerie a slušně se přecpáváme. Ondra odchází na vlak do Aichu. My s Renatou se jdeme projít na náměstí, kde se konají nějaké trhy. Jdeme kolem zvláštní radnice. Ondrovi vlak ujel těsně před nosem, takže si vzal taxíka. Když se šťastně setkáme, jedeme něco nakoupit do Sparu a pak do kempu, který je přímo ve městě. Tam po nás chtějí, abychom si sami vyplnili přes QR kód registrační formulář. Trvá nám to asi půl hodiny. Hezky si to ulehčují. Stavíme stan. Auto ale musíme nechat na parkovišti. Tak tento kemp příště raději ne. K večeru jdeme ještě jednou do centra. Všude je plno lidí a chystá se i vystoupení kapely. V kempu vaříme tortelíny. Renata si při běhu k autobusu asi hnula s kolenem, tak trochu skučí.
Neděle 1.9.2024
Odjezd domů. Oběd v Č.Budějovicích v hotelu Zvon s výbornou tankovou Plzní.
Tak to je asi všechno. Byl to zase pěkný výlet plný dřiny a potu 
Statistika (Ondra) :
1.den 9.7 km, ↑ 848 m, ↓ 19 m
2.den 11.2 km, ↑ 1306 m, ↓ 1176 m
3.den 10 km, ↑ 1020 m, ↓ 1033 m
4.den 9.8 km, ↑ 1253 m, ↓ 902 m
5.den 9.4 km, ↑ 308 m, ↓ 1069 m
Celkem 50.1 km, ↑ 4735 m, ↓ 4199 m